RÁMOMAT - VYZKOUŠEJTE ZDARMA VIZUALIZACI RÁMŮ

Jak se řežou pasparty ve firmě Dantik

Natočili jsme pro vás krátké video o tom, jak ve firmě Ramování Dantik řežeme pasparty. Jeden z nejvýkonnějších porterů v ČR, který řeže pod úhlem cca 60 stupňů vyřezává do 1,4mm kartonů tvrdokovovou žiletkou výřezy.

Pasparta – jedna z nejdůležitějších součástí rámování

Pasparta je považována za velmi důležitou součást obrazu. Za poměrně málo peněz s ní můžete pozvednout obraz o několik úrovní výš. Jsou samozřejmě obrazy, ke kterým se nehodí, velká část obrazů jí ale potřebuje.

Pasparta je sendvič tří vrstev. Prostřední jádro dává paspartě tloušťku – tlustší pasparta dodává obrazu noblesu, projeví se to samozřejmě i na ceně. Za standard se považuje pasparta o tloušťce 1,4 mm. Slabší pasparty obvykle najdete ve výrobcích obchodních domů, rámaři je používají jen výjimečně. Ze spodní strany je jádro opatřeno bílým papírem a z vrchní strany různými barvami.

Jádro paspart určuje jejich kvalitu. Dělíme ho na krémové a bílé, což se navenek projevuje jako krémový (žlutý) a bílý řez.

• Druh paspart se žlutým řezem je vyráběn z „pasty de leno“ a podobných směsí. Jedná se o rozemletou nebo jinak upravenou dřevitou hmotu, která se následně slisuje a použije jako střední jádro pasparty. Žlutý řez je lacinější a má několik nevýhod. Dřevo obsažené v jádru obsahuje lignin, který může obraz po pár letech vážně poškodit, takže například ke starým grafikám není vhodný.

• Druh paspart s bílým řezem je tvořený vrstveným papírem, v případě dražších paspart dokonce bavlnou. Kromě zářivě bíle barvy zde navíc nedochází k poškozování obrazu ligninem. Jediné, co může být ještě na škodu, je kyselost papíru. Nevýhodou může být i cena, která je o několik desítek % vyšší (bavíme se ale o částkách kolem 100 až 150 korun).

Kyselost paspart

u cennějších obrazů, starých fotek či grafik doporučuji si ji zjistit. Nekyselé pasparty mají pH 7,2, ale i pokud jsou lehce zásadité (pH > 7,2), není to na škodu. Pokud jsou ale kyselé, mohou obraz poškodit. Po letech se na obraze začnou dělat fleky. Možná znáte z vlastní zkušenosti fleky, které prolezou skrz papír v místě, kde je z druhé strany samolepka.

Povrch paspart

pasparty můžou být standardní v mnoha barvách, většina rámařů bude mít v nabídce mezi 50 až 100 barvami. Někteří rámaři mají ve svém vzorníku i plátěné, velurové (semišové, které dodávají obrazům noblesu, nehodí se ale všude), či jiné exklusivní pasparty. Může se jednat například o ruční pasparty.

Vložka do paspart

k některým obrazům se hodí ještě jakási vložka do pasparty, tzv. filetka. Ta zakryje bílý nebo žlutý řez pasparty a místo něj je dosazena malá lištička, která dělí paspartu od obrázku. Může se jednat o stříbrnou či zlatou linku různé šířky, některé vložky přidají obrázku hloubku, jiné jsou zase stylově podobné liště, která je použita na rám obrazu.

Muzeální pasparty

muzeální pasparty jsou kvalitnější, neměly by obsahovat lignin a být kyselé, a to jak ve svém jádru, tak v horní vrstvě. Obvykle mívají bílou či jinou nesytou barvu. Pokud se rozhodnete pro muzeální pasparty, je potřeba dbát i na další součásti rámu – nekyselý podklad, způsob uchycení obrázku pomocí upevňovacích proužků, nekyselou páskou atd.

Rozměry paspart

většina výrobců vyrábí pasparty v typizovaných rozměrech. V ČR se většinou objevují jedny z největších formátů o rozměru 80 x 120 cm. Vyrábějí se i tzv. „Jumbo formáty“, které jsou zhruba 150 x 100 cm, jsou ale jen v omezené barevnosti, většinou bílé a nebývají často skladem. Možností je i složit paspartu ze dvou, to je ale vždy vidět a velmi záleží na kvalitě rámaře, nebo použít jako podklad například foamboard (černá deska ve formátu 100 x 200 cm), na který se dá obrázek položit.

Styl uložení do pasparty a tvar výřezu:

• Nejběžnější je vložení do výřezu, který bývá nejčastěji obdelníkový, ale může být i čtvercový, eliptický a někteří rámaři jsou schopni udělat výřez přesně dle vašeho požadavku. To je samozřejmě velmi pracné, pokud se jedná o ruční výřez, nebo je třeba ho vyříznout na drahých strojích. Proto je i cena vyšší.

• Další možností je položení na paspartu, které se používá například u starších grafik, některých fotek či papyrusů, kde je požadavek na to, aby byl okraj papíru vidět. Ačkoliv v některých případech je položení na paspartu velmi hezké, technicky může dojít k nějakým problémům.

• Další možností je kombinace lem + sklo + podklad či „olep“. Jde o starší techniku, která se stále méně a méně používá. Obrázek se vloží mezi sklo a podklad a celém obvodu se pomocí plátna olepí, čímž vznikne 0,5 až 1 cm široký lem, který nahradí rám. Přestože cena tohoto paspartování bývá poměrně vysoká, neboť se jedná časově náročnou techniku, většina obrázků v něm dle mého názoru vypadá levně.

Okraje pasparty

ať už se rozhodnete pro jakékoliv uložení obrázku, je důležité vědět, jak velké okraje pasparty budete chtít. Zde samozřejmě záleží na vašem vkusu. Pokud jsou všechny okraje stejně velké, může obraz opticky působit tak, že padá dolů. Většinou se proto doporučuje ponechat spodní okraj větší než zbylé tři. Například pro obrázek 40 x 50 cm může být horní, levý a pravý okraj pasparty někde kolem 5 cm a spodní 8 cm. Tento poměr stran vychází z tzv. zlatého řezu.

„Jako zlatý řez (latinsky sectio aurea) se označuje poměr o hodnotě přibližně 1,618. V umění a fotografii je pokládán za ideální proporci mezi různými délkami. Zlatý řez vznikne rozdělením úsečky na dvě části tak, že poměr větší části k menší je stejný jako poměr celé úsečky k větší části. Hodnota tohoto poměru je rovna iracionálnímu číslu 1,618.

Již nejméně od renesance využívají zlatý řez umělci ve svých dílech, zejména ve formě tzv. zlatého obdélníku, ve kterém se zlatý řez vyskytuje jako poměr stran. Zlatý řez prý totiž působí esteticky příznivým dojmem.“1

1) citace z Wikipedia.com (http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlatý_řez )